Památník Adalberta Stiftera v Horní Plané

Muzeum, založené jako literární památník v rodném domě německy píšícího spisovatele Stiftera, zde vzniklo v roce 1960 coby pobočka Regionálního muzea v Českém Krumlově. Není tedy obnovou nějaké před válkou existující kulturní památky. Je spíše místem připomenutí významu v Čechách psané německé literatury.

Cílem zakladatelů Památníku však nebyla pouze snaha obnovit ztracenou regionální kulturní paměť. Uvědomovali si již tehdy, že Stifterova osobnost se může stát mostem do budoucnosti budování vzájemných česko-německých vztahů.

Až do roku 1904 byl rodný dům Adalberta Stiftera v majetku rodiny Stifterových, jejíž historii na tomto místě lze dohledat až do roku 1660. V roce 1910 jej zakoupilo město Horní Planá, v roce 1934 vyhořel, po rekonstrukci zde byla zřízena obecní knihovna a byt.

Místo se již za Stifterova života stalo cílem mnoha návštěvníků Šumavy a ctitelů díla A. Stiftera. Otevření památníku Adalberta Stiftera v roce 1960 charakterizoval emeritní ředitel krumlovského muzea Mgr. Petr Jelínek v roce 2000 tehdejší událost otevření památníku s ohledem na politicko-historický kontext jako „malý zázrak“.

„Zpřístupnění Stifterova rodného domku se stálou memoriální expozicí bylo tehdy, na konci padesátých let, možno považovat za malý zázrak. Vždyť šlo o připomínku člověka pocházejícího z německé jazykové oblasti Šumavy, a to nebyl v době necelých patnácti let po skončení druhé světové války a nuceném vysídlení sudetských Němců z Československa ten nejlepší předpoklad pro bezproblémovou prezentaci jeho osobnosti a díla.“*

Zásadní podíl na otevření památníku měli kunsthistorik Hugo Rokyta a ředitel vlastivědného muzea v Českém Krumlově Jan Huleš.

Co předcházelo otevření muzea?

1956 – podařilo se navázat kontakty v Rakousku, kde sídlí Institut A. Stiftera v Linci,
1957 – veřejné přednášky místního (hornoplánského) dějepisného kroužku o Stifterově životě a díle,
1958 – Český Krumlov a Horní Planou navštívil představitel Institutu A. Stiftera v Linci,
– v Praze se ustavila odborná skupina Klubu moderních filologů pro bádání o životě a díle A. Stiftera,
– Horní Planou a další místa navštívil japonský překladatel a profesor univerzity v Tokiu Hiroshi Fujimura,
– v Praze se uskutečnilo setkání pracovníků berlínské a pražské akademie věd věnované odkazu A. Stiftera,
– byly zahájeny stavební a rekonstrukční práce, 1960 – dokončení všech úprav, instalace exponátů. *

Muzeum se krátce po svém založení stalo jakýmsi místem dotyku pro návštěvníky z Německa, často rodáky ze Šumavy.

„Kdybyste se podívali do návštěvních knih až do roku 1989, tak zjistíte, že 90% zápisů v návštěvních knihách je v němčině. Kdo by taky ten památník navštěvoval z Čechů, když Stiftera nikdo neznal. (…) samozřejmě mezi nimi bylo obrovské procento těch, kteří pocházeli z řad těch vyhnaných (…). A z jejich strany bylo skutečně vnímáno to, že se památník otevřel, velice pozitivně. Pro ně to bylo překvapení, že Češi otevřeli Stifterovi památník, protože i oni věděli, jaké jsou v ofi ciálních kruzích resentimenty vůči německé kultuře.“

(Ivan Slavík, Regionální muzeum v Č. Krumlově)

Po roce 1989 se význam muzea ještě mnohonásobně zvětšil, stalo se doslova poutním místem návštěvníků z německojazyčných zemí.

Neziskový sektor

Muzejní instituce Památník A. Stiftera vytvořila díky svému dlouholetému úsilí zaměřenému na uchování německo-jazyčné kulturní paměti a historie v místě vhodnou půdu pro další občanské a neziskové aktivity.

V roce 2009 zde vznikl Jungbauerův vlastivědný spolek sdružující zájemce o šumavskou historii, vlastivědu a národopis. Spolek organizuje rozmanité aktivity – tematické procházky, výstavy, vydává publikace, stará se o svůj informačně-osvětový web…

V letech 1996–2015 působilo v Horní Plané „Centrum A. Stifter“ založené hornoplánským rodákem Horstem Löfflerem.