Kostel Panny Marie Bolestné v Hamrech

Kostel Panny Marie Bolestné v Hamrech byl vystavěn v roce 1773 a v následujícím roce posvěcen. Vznikl na místě původní Kollerovy kaple, a proto je lidově stále nazýván Kollerův kostel. Přestavbou vznikl jednolodní barokní kostel se dvěma bočními oltáři a Olivetskou kaplí na vnější severní straně. V roce 1789 byl kostel přičiněním dobrodinců rozšířen. Další změny kostel zažil až ve 20. století.

Před druhou světovou válkou počet obyvatel dosáhl svého vrcholu, bylo zde evidováno 1450 lidí, převážně Němců. Po jejich odsunu v roce 1946 dosídlili Hamry noví usedlíci, většinou reemigranti z území dnešního Rumunska, části Ukrajiny a východního Polska. Na počátku 50. let vznikla tzv. železná opona a Šumavu předělily zátarasy, ostnaté dráty a věže pohraniční stráže. Hraniční pásmo částečně zasahovalo na území Hamrů a všudypřítomnost pohraniční stráže ovlivňovala běžný chod života obyvatel.

Stav, ve kterém se kostel P. Marie Bolestné nacházel v roce 1990, byl výsledkem čtyřiceti let nezájmu o jeho údržbu, sakristie byla dávno zbořená, střecha prakticky chyběla. Po roce 1989 začínali do Hamrů přijíždět němečtí rodáci, kteří o záchranu kostela měli zájem. V roce 1991 vznikla česko-německá pracovní skupina pro zachování kostela v Hamrech. Ta se pravidelně scházela a vyjednávala způsob a postup opravy. Potřebné prostředky na celkovou obnovu kostela byly získány prostřednictvím sbírky mezi rodáky a z církevních prostředků z Německa.

Interiér kostela byl v letech 1992 až 1993 modernizován návrhem mnichovského architekta Jakoba Semlera s tím, že sakrální zařízení pochází zčásti ze zbořených kostelů v okolí Hamrů, částečně z darů od německých farností, nebo bylo opatřeno zařízené nové.

Kostel byl slavnostně vysvěcen 11. září 1993 biskupem Antonínem Liškou.

V průběhu obnovy kostela získala obec 1. ledna 1992 samostatnost a prvním starostou se stal právě jeden z iniciátorů projektu Jiří Červinka. Díky tomu se mohlo navázat dalšími projekty a spolupráce s rodáky se v dalších letech rozvíjela. Došlo tak například k obnově křížové cesty Panny Marie Bolestné vedoucí ke kostelu či poutního místa Křížkov (Kreutzwinkel), vytvoření památníku „Společná cesta – Kristus, Slunce spravedlnosti“ na bývalém hřbitově či instalace pomníků v podobě žulových stél jako připomínka a památka zemřelých.

Během posledních více než dvaceti pěti let se obnovený kostel stal místem setkávání Němců a Čechů, i když jeho význam každý vnímá odlišně. Rodáci vnímají kostel s jeho duchovním, církevním významem stejně jako upomínku na jejich kořeny. Pro obyvatele Hamrů pak kostel, kulturní a historická památka, nabízí prostor, kde je možné organizovat kulturní akce, prostor, kde se mohou setkávat. Pořádají se tu bohoslužby, koncerty, svatby a křty a jednou za rok se zde ve spolupráci s bavorskou farností Lam-Lohberg koná také pouť.

Odkazy

Webové stránky obce Hamry

Poloha

49°13'46.156"N, 13°9'38.101"E

Fotogalerie